Močit na hroby mrtvých jako protikomunistický hrdinský čin?

Když ovšem jeden z aktivistů začal zarovnávat hrobku cedulemi s antikomunistickými hesly, hlasitě se přitom začala hýbat hlavní náhrobní deska. „Hele, nevyndáme ho?“ vtipkoval při tom drsně. „Právě jsem se vrátil z hrobu!“ parafrázoval ironicky výkřikem jeden z nich při příchodu k hrobu známý Gottwaldův výrok „právě jsem se vrátil z Hradu“. Další nápisy pak sdělovaly že „Gottwald byl zločinec“, „S lidmi pro lidi vyvraždíme hrdiny“, „Komunistická strana je zločinecká organizace“, „Komunisté vraždili“, „Volíš KSČM? Volíš vrahy!“. K vidění byl i transparent s hákovým křížem a rudou hvězdou, mezi nimiž bylo rovnítko.

Takto popisuje úterní "dostaveníčko" antikomunistů u Gottwaldova hrobu zpravodajský server Parlamentní listy. 

Když si potřebuji srovnat myšlenky, zavzpomínat na naše předky, rád se projdu po Olšanském hřbitovu, kde jsou pochovány více jak dva miliony našich předků. Zastavím se u hrobu Jana Wericha, Vladimíra Menšíka, Tyrše, Jungmanna a mnoha dalších známých osobností naší historie. To jsem chtěl udělat i ve čtvrtek, kolem mě prochází skupinka mladých kluků. "Tak vy se na toho Gottwalda vychčijete, já budu fotit a pak se vyměníme", prohlásil za všeobecného veselí jeden z nich. Šel jsem za nimi, asi tu nebyli poprvé, hrob našli bez váhání. U hrobu stála tiše stará paní s kytičkou v ruce. Udělali kolem ní půlkruh. "Hele, co tady ta rudá kráva chce? Já myslel, že už všichni bolševici pochcípali. Chce se mi z těch komoušů zvracet! Vysmahni, rudá držko, nebo ti nakopu prdel!" Uviděli mě a neochotně se dali na ústup. Paní se ke mně otočila, měla strach a smutné oči, které plakaly.

Bylo mi jí líto, měl jsem zlost a styděl jsem se.

Jan Šustek

Praha